Meditace a jóga: dvě strany téže mince

Každá bytost více či méně vědomě touží po nalezení trvalého a nekonečného štěstí, které není podmíněno žádnou vnější příčinou. Tento hluboký vnitřní hlad je nezastavitelným voláním naší duše po spojení s Bohem a Jeho nekonečnou láskou, která je naší pravou podstatou. 

Ti, kteří se vydávají na duchovní cestu, si brzy připouští hořko-sladkou skutečnost, že pravé a trvalé štěstí není ukryté v žádném z předmětů vnějšího světa, nýbrž v našem vlastním nitru.

V rámci hledání cesty k odhalení našeho bytostného Já-dra, naráží duchovní aspirant dříve či později na pojmy „jóga“ a „meditace“, které moudří označují za nejvyšší a nejvhodnější nástroje k realizaci této hluboké touhy uvnitř každého z nás. 

Čím více na něco člověk zaměří pozornost, tím více se na to naladí a tím více to v sobě posílí. Mít Boha jako ústřední bod jógy a meditace nám tím pádem pomáhá objevit naše vnitřní božství.

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že jóga a meditace jsou oddělené disciplíny, ve skutečnosti tvoří dvě královské cesty, propojené v jednom neoddělitelném celku. Představte si je jako dvě křídla ptáka, která umožňují naší duši vzlétnout zpátky Domů, k nebeským Božským výšinám.

Trénink mysli a vhodná péče o naše fyzické tělo jsou nezbytné předpoklady k tomu, abychom byli připraveni na přijetí a udržení trvalé realizace. Na cestě k ní nám meditace a jóga pomáhají harmonizovat a očistit všechny aspekty bytí – fyzické, mentální a duchovní, čímž nás krok za krokem přibližují k nejvyššímu poznání naší pravé, Božské podstaty.

 

Jóga: cesta k sjednocení s Bohem

O józe

Ačkoliv je v západní kultuře často spojována především s fyzickým cvičením, není jóga pouze o protahování našeho těla. Slovo „jóga“ pochází ze sanskrtského kořene yuj, což znamená „spojení“ nebo „sjednocení“. Nejvyšším cílem jógy je především sjednocení individuální duše (jívátman) s univerzálním Duchem, tedy s Bohem (paramátman).

Tomuto sjednocení, které je tím nejzásadnějším evolučním cílem každé bytosti, však musí předcházet naše postupné očišťování a rozpouštění karmy, která nám ve spojení s Bohem brání. Jóga je duchovní věda, která nám prostřednictvím komplexního přístupu k seberealizaci ukazuje, jak sladit tělo, mysl a duši, abychom mohli tuto jednotu s Bohem zažít a odhalit tak naši pravou Božskou přirozenost.

Proč začíná člověk přirozeně praktikovat jógu?

Člověk zraje, roste, sílí a evolučně se vyvíjí dle Božího Plánu neskutečných 8,4 milionů inkarnací – a to od monády až po člověka s Božským vědomím. V posledních inkarnacích je již duše člověka poněkud znavena tím vším toužebným očekáváním a následným zklamáním spojeným s manifestací materiálních či světských tužeb a jejich následnou ztrátou. Toto opakované zklamání člověka donutí k tomu, aby si skrze vlastní chyby uvědomil, že to nejhodnotnější, co kdy může získat, je prožitek života s trvalým uvědoměním si Boha a Jeho nekonečné lásky ve vlastním nitru. 

Dříve či později všichni dospíváme k závěru, že vše v tomto materiálním světě je dočasné a ve své podstatě duchovně prázdné. Ať už přicházíme o naše blízké, peníze, majetek, partnera, kariéru, nebo dokonce náš vlastní život, princip je vždy totožný – ztrácíme-li něco/někoho, co/kdo je pomíjivý a k čemu/ke komu jsme připoutaní jako ke zdroji našeho štěstí, vede nás to k prožitku bolestivého utrpení. 

V hloubi tohoto utrpení se však začne duše člověka přirozeně modlit k Bohu o vykoupení a to přichází v různých milostivých podobách. Jakmile člověk začne toužit po pravém štěstí, často mu začnou do života synchronně přicházet informace skrze knihy či učitele, poukazující na důležitost praxe jógy, modlitby a meditace. Je-li duše aspiranta připravená na nejvyšší realizaci Boha a blíží-li se k poslední inkarnaci jako nerealizovaná bytost, pak mu/jí do života může dokonce přijít osvícený Mistr (SatGuru), který může cestu k osvícení značně zrychlit a zintenzivnit. 

Hlavní cesty jógy

Jóga není jediná cesta, ale soubor různých směrů a přístupů, které vedou k jednotnému cíli – sjednocení s Božstvím. Podobně jako každá duše, je i každá cesta jógy svým způsobem jedinečná. Každá bytost přirozeně téhle k jedné či více z těchto cest podle své vnitřní povahy a přirozenosti. Každý směr jógy nabízí specifický přístup k duchovní realizaci. Pojďme si nyní představit hlavní cesty jógy, jejich definice a specifické přístupy k duchovnímu osvícení:

• Karma Jóga (Jóga akce): Cesta nesobecké služby, která je vykonávaná bez očekávání výsledků. Každý čin je obětován Bohu jako forma očistné duchovní praxe.
• Bhakti Jóga (Jóga oddanosti): Cesta oddanosti, kde aspirant kultivuje svůj láskyplný vztah s formou Božství, kterému se plně odevzdává. Prostě miluje Boha např. tak, jako Otce miloval Kristus.
• Jñána Jóga (Jóga poznání): Cesta zaměřená na rozvoj vnitřního poznání skrze meditaci, sebe-dotazování a studium duchovních spisů.
• Raja Jóga (Královská jóga): Cesta duchovní disciplíny zaměřená na ovládnutí mysli skrze systematické kroky „Osmidílné cesty“, zahrnující morální zásady, fyzické ásany (Hatha Jóga), kontrolu dechu, soustředění, meditaci a osvícení.

Kouzlo, síla a jednoduchost Bhakti jógy

Ačkoliv všechny tyto cesty vedou k Bohu, tak i vtělení Mistři a Avatáři, jako byl Krišna, Kristus a dokonce i naši Mistři, se nebáli jednu z nich označit jako nejvyšší, nejpřímější, nejrychlejší a člověku nejpřirozenější – a tou je právě cesta Bhakti jógy. 

Esencí jógy oddanosti je zaměření se na prohlubování osobního, láskyplného vztahu naší duše s Bohem. Klíčovými kvalitami potřebnými na této cestě jsou postoj věrného odevzdání, upřímné pokory, intenzivní lásky a jednobodového zaměření mysli na formu Božství, která je našemu srdci nejbližší.

Velkou výhodou této cesty je její přirozenost bez nutnosti žít asketický život. Meditovat roky v jeskyni a odpoutávat se od vnějšího světa si přecijen vyžaduje určité sebezapření. Milovat je však pro člověka naprosto přirozené. Již od příchodu na tento svět milujeme svojí maminku. Následně milujeme své rodiny, přátele, partnery a často se ve svém zmatení zamilujeme i do povrchních věcí vnějšího světa jako např. peníze a majetek.

Cesta oddanosti si od nás žádá jediné – otočit toto láskyplné uctívání od všeho vnějšího, dočasného a omezeného k tomu vnitřnímu, trvalému a nekonečnému, tedy k samotnému Pánu Bohu. 

Mnozí aspiranti se ptají: „Dám-li Boha na první místo a budu-li milovat pouze Jeho, neodtrhnu se tím od lidí a světa?“ Odpověď zní: „Chceš-li, aby strom měl zdravé plody, zaléváš jeho plody, větve a listy, nebo jeho kořeny?“ Představíme-li si kořen jako životodárný Zdroj veškeré existence – Boha Otce – a sebe spolu s celým stvořením jako jeho větve a plody, je zřejmé, že zalévání kořene naší láskou neznamená zanedbávání toho, co z něj vyrůstá. Naopak, když Božský kořen dostává naší láskyplnou péči, prospívá tím celý strom – všechny větve, listy i plody. Stejně tak, když zaměříme svůj život na Boha, přináší to užitek nejen nám, ale celému stvoření.

Odměnou této jedno-bodové oddanosti Bohu je nektar sladké, blažené lásky, který naplní naše duchovní srdce a umožní nám vnímat Boží přítomnost ve všem a všech. Proto je život opravdového Bhakti jogína prostoupen láskyplnou a nezištnou službou druhým, což je živoucím důkazem probuzené lásky k Bohu Otci.

Důležitost uzemnění na duchovní cestě

Ačkoliv nejsme jen naším tělem, je velmi důležité o něj pečovat jako o chrám, v němž dočasně přebývá naše duše a samotné Božství. Silné, vitální a pružné tělo je základem skutečného duchovního pokroku. Právě proto existuje Hatha jóga, která spolu s morálními a etickými principy, životem v souladu s přírodou a zdravým životním stylem, vytváří pevné základy pro vzestup lidského vědomí k Božskému.

Na duchovní cestě je tedy nezbytné zůstat silný a neztratit půdu pod nohama, jinak začne člověk duchovně chřadnout. Pokud je naším cílem poznání Pravdy o Bohu, musíme udržovat rovnováhu mezi „nebem a zemí.“ Jinými slovy, kromě zakotvení v duchovní Pravdě je třeba být uzemněný, podobně jako strom s pevnými a hlubokými kořeny, který může růst k nebi, aniž by jej první bouře srazila k zemi.

Jak této rovnováhy dosáhnout? Je důležité dbát na pevné životní pilíře: kvalitní spánek, pravidelný pohyb, praxi hatha jógy, vyváženou sattvickou stravu a dostatečný pitný režim. Pro podporu uzemnění je také vhodné trávit čas v přírodě a očišťovat se prostřednictvím elementů země, vody, ohně a vzduchu. Více informací naleznete v sekci „Léčení a životní styl.”

 

Meditace: umění bytí s Božstvím uvnitř nás 

O meditaci

Meditace je nanejvýš prospěšná a blahodárná praxe sloužící k dosažení nejvyššího cíle – uvědomění si Boha a věčné jednoty naší duše s Ním. Díky ní můžeme začít vědomě vnímat, že jsme individualizované vlny duše manifestující se na bezmezném oceánu Boží blaženosti. 

Meditace je nejvyšší formou uctívání, neboť skrze ní splýváme s Božstvím uvnitř nás a prakticky zakoušíme božskou přítomnost v každém okamžiku, do které se stále hlouběji noříme. 

Nejedná se o úsilí, ale o umění čistého bytí v absolutním klidu a tichu, kdy odkládáme veškeré napětí, odprošťujeme svou mysl od všech rušivých myšlenek a vstupujeme do svatyně vlastního nitra. V tomto stavu se mysl stává klidným jezerem, které začne v nitru člověka odrážet nekonečné Božské světlo, které je zdrojem nejvyšší blaženosti. 

Meditace samotná přináší důkaz o existenci Boha. Není únikem od světa, ale návratem k sobě samému a klíčem k vědomému spojení s Bohem. Podobně jako jídlo vyživuje tělo pránou, meditace vyživuje naší duši štěstím a láskou. Proto je její denní praxe s upřímností, vírou a intenzitou nanejvýš žádoucí pro každého oddaného aspiranta. Člověk tak v sobě postupně odkrývá Božské stavy a kvality, které je jeho vrozeným právem zakoušet.

Proč meditovat?

Život nás často táhne různými směry – rodinné povinnosti, práce, starosti o budoucnost nebo zdraví. V tomto shonu zapomínáme, že skutečný klid přichází pouze tehdy, když utišíme svou mysl a nasloucháme hlasu Božství uvnitř nás. 

Meditace nám pomáhá prohlubovat naší lásku a vděčnost k Bohu a v ní zakoušet nejvyšší blaženost. Meditace je nejlepší způsob jak vzkřísit a osvobodit naší duši z otroctví těla – odstraňuje nevědomost a umožňuje dosáhnout vrcholného poznání univerzální věčné Pravdy za všemi koncepty mysli. Hluboký klid a svobodu, kterou meditace přináší, svou krásou a velkolepostí převyšuje veškeré dočasné radosti spojené s naplňováním tužeb ve vnějším světě.

Když meditujeme, naše vědomí expanduje do celého stvoření, kterým se my sami stáváme. Zatímco se stáváme kosmickým vědomím, cítíme mírumilovnou jednotu s kosmem a se všemi bytostmi v něm. V tomto stavu můžeme spatřit planetu Zemi a všechny další planety a kosmy jako plovoucí bubliny v nekonečném Božím oceánu míru a lásky.

Meditace v kontextu Bhakti jógy

V kontextu Bhakti jógy, což je cesta oddané lásky k Bohu, je meditace více než pouhou technikou; je to intimní duchovní rozhovor naší duše s Bohem. Je to způsob, jak otevřít své srdce, odevzdat se a zažít osobní vztah s Bohem ve formě či aspektu, která je našemu srdci nejbližší – ať už jde o láskyplného Otce, pečující Matku, nebo milujícího přítele.

Jak začít?

Meditace nevyžaduje žádné speciální vybavení, ani komplikované rituály. Stačí touha poznat Boha a trochu pravidelné, upřímné praxe. Zde je jednoduchý postup:

1. SPRÁVNÉ MÍSTO A ČAS:
   Najděte si klidné, dobře větrané místo s tlumeným světlem, kde vás nikdo nebude rušit. Ideálně svou každodenní praxi provádějte ve stejném místě a ve stejný čas – nejlepší je praktikovat nalačno s východem či západem slunce, kdy jsou všechny elementy v harmonii.
2. SPRÁVNÉ DRŽENÍ TĚLA:
   Sedněte si pohodlně s rovnou páteří (na židli nebo do lotosového sedu), ideálně čelem k severovýchodu. Uvolněte své tělo, dýchejte zhluboka a přirozeně.
3. MODLITBA:
   Meditaci bychom neměli praktikovat jen kvůli sobeckým důvodům pro vlastní prospěch, ale hlavně proto, abychom potěšili a vyjádřili naší lásku Bohu. Proto je vhodné si před samotnou meditací stanovit nezištný záměr. Ze srdce se pomodlete o požehnání prožitku Božských kvalit, které si sami přejete zakoušet. Vyjádřete Mu svoji lásku a vnitřně odevzdejte veškeré plody z meditace plynoucí Bohu Otci.
4. ZAMĚŘENÍ POZORNOSTI:
   Oči mějte mírně pootevřené, případně zavřené. Uvolněně soustřeďte svůj pohled a pozornost mírně nahoru do svého třetího oka, které je centrem Kristova Vědomí manifestující se jako zlatá svatozář, která obklopuje kruh modrého světla. Případně se soustřeďte do duchovního srdce. Buďte bdělým pozorovatelem všeho, co se ve vás odehrává. Myšlenkám ani pocitům v těle nevěnujte pozornost a nechte je bez odporu či chtíče přicházet a odcházet do/z pole vašeho vědomí, podobně jako obláčky plující po jasné obloze osvícené světlem Božího slunce, které vždy září i když je zrovna zamračeno. 
5. ROZMLUVA S BOHEM:
   Chvíle, kdy nasloucháte hlasu Boha během sladkého spočinutí v tichu přítomného okamžiku, čas od času prolněte upřímnou, láskyplnou modlitbou či vzýváním Božího jména. V duchu soustředěně opakujte např.: „Otče, miluji Tě.” nebo „Om Namo Narayanaya.” Následně otevřete své duchovní srdce a vnímejte odezvu skrze stále hlubší prociťování naplňující Boží přítomnosti.

 

Motivační slovo na závěr

Ačkoliv žijeme v době, kdy není v mnohých aspektech vůbec jednoduché být jogínem, nenechme se odradit překážkami moderního světa. Místo toho si rovzpomeňmě, že skutečná svoboda, štěstí a klid jsou již neoddělitelnou součástí našeho vnitřního bytí. Tyto kvality ukryté hluboko v našem duchovním srdci, trpělivě čekají na okamžik, kdy je skrze oddanou praxi meditace a jógy v plné míře odhalíme.

Každý dech, každá modlitba a každý čin, který věnujeme Bohu, nás neúprosně přibližuje k našemu nejvyššímu cíli – k sjednocení s Božskou přítomností, která v nás spočívá v každém okamžiku a trpělivě čeká, až jí budeme věnovat naši plnou pozornost. 

Buďme tedy trpěliví, odhodlaní a otevření – ať naše kroky na této posvátné cestě životem přináší stále hlubší vnímání Boží lásky, až se stane nedílnou součástí našich životů, naplňujíc nás radostí a světlem, které nás jako maják povede zpět k Domovu.